Valentýn
Dívka šla osamoceně nočními ulicemi a cítila na sobě něčí pohled, někdo ji sledoval. Přidala do kroku až skoro běžela. Od samého strachu ji padaly slzy, ale ke změně osudu ji nepomohly. Jak by malá holka mohla utéct silnému a velkému muži? Nemohla ... Zahnal ji do slepé uličky, srdce se jí pokoušelo vyletět z hrudi jak moc se bála. Moc dobře věděla co se jí může stát. Nebylo úniku, mohla se jen vystrašeně tisknout v tmavém rohu a hledět svému trýzniteli do očí. Usmíval se a vychutnával si její strach. Když u ní byl tak blízko, že cítila jeho dech, tak se hluboce zasmál.
,,Ale, ale. Copak to tu máme?" řekl si spíš pro sebe a lačně si ji prohlížel. ,, Zatoulala jsi se holčičko? To se bude muset napravit." ušklíbnul se a chytnul ji drsně za ruku, ona se mu horlivě bránila, ale vyneslo jí to jen pořádnou facku na tvář. Byla zaskočená a se slzami jako hrachy v očích si držela červenou a bolestí tepající tvář.
,,Jestli se budeš ještě jednou bránit, tak to dopadne hůř, mnohem hůř." ušklíbl se, zpátky ji chytnul za ruku a táhnul ji pryč. Už se raději o nic nepokoušela. Myslí jí vířilo tolik možných myšlenek co s ní můžou udělat. Moc se bála a neviděla žádný plán útěku. ,,Tohle je můj konec." pomyslela si a zavřela na chvíli oči.
Po nějaké době zastavili před starou budovou, do které po chvíli i vstoupili. Vevnitř nevypadala vůbec staře. Sice byla jen v nějaké velké hale, kde bylo mnoho křesílek a pohovek, ale byla moderně zařízená až z toho oči přecházely. Za normálních okolností by tím byla ohromena, ale v této situaci ji to jen ještě víc děsilo. Muž ji táhl dál, po schodech a už si představoval jak si to sní užije. Ušklíbl se pro sebe nad tou představou a ještě víc přidal do kroku.
,,Hej, ty! Kam vedeš tu maličkou?" pronesl zvučný hlas patřící velmi pohlednému malému mladíkovy, který stál za nimi a přibližoval se k nim.
,,Ahoj Aloisi." křiknul nadšeně ,,Našel jsem ji na ulici jak se krčí v rohu zatuchlé ulice a myslel jsem si, že si s ní trochu pohraju." zasmál se oplzle.
,,Ty radši už nemysli. Zneužit něco tak nevinného by byl jeden veliký hřích." zasmál se o prohlížel si dívku, která jej velmi fascinovala. Když se jí díval do obličeje, tak uviděl červený otisk ruky a domyslel si své.
,,Ty jsi jí uhodil." obořil se na hromotluka a naštvaně přivřel oči.
,,No jasně. Chtěla mi zdrhnout a to jsem přece nemohl dopustit."
,,Tak aby bylo jasno! Jí nekřivíš ani vlásek." řekl naštvaně a uhodil jej
,,Být tebou, tak bych se styděl." došel k dívce, usmál se na ni a rukou ji naznačil aby šla s ním. Strach jí nedovolil nic jiného než uposlechnout.
Zavedl ji do jeho pokoje, kde ji usadil do křesla a klekl si před ni.
,,Neboj, tady už se ti nic nestane. Nikdo si nedovolí porušit mé nařízení. Jak se jmenuješ?" hleděl na ni jako na obrázek boží. Viděl jak moc je křehká. Nemohl dopustit, aby jí ten hloupý poskok něco udělal.
,,Viktoria." pípla tiše
,,Tak Viktoria jo? Pěkné to jméno. Já jsem Alois a aby ti nikdo nic neudělal, tak od teďka jsi moje."
Z toho co na začátku vypadalo tak velmi nešťastně se vyklubal románek. Na Viktorii si někdo už nedovolil vztáhnul ruku, protože všichni věděli, že jejích pán by se jim za to velice zle odvděčil. Alois a Viktorie byli do sebe velmi zamilovaní a nikdo se jim neodvážil nějak ublížit. Oba je měli docela rádi, protože jim nikdy bez příčiny neublížili a tak si hleděli svého.
Jednou večer se Alois vrátil ze své práce s růžemi v ruce.
,,Víš co je dneska za den?" usmál se a políbil ji.
,,To opravdu netuším. Narozeniny nemáš, svátek nemáš, ani já a Valentýn není." divila se
,,Dneska je to už rok jsme se poznali." zvedl ji bradu, aby se jí díval do očí.
,,Vážně? Tak to by se to mělo nějak oslavit." pronesla tiše a záludně.
,,Taky si myslím." položil růži na stůl, obejmul Viktorii a jen tak tam stál a díval se jí do očí.
,,Tak už mě polib." zasmála se a její miláček hned splnil co si přála. Věděla, že by ji splnil co by si jen přála a doufala, že on to věděl i o ní. Začalo to lehkým, jemný polibkem plným lásky, který se postupně měnil do vášnivého a dravého polibku. Na chvilku se od sebe odtrhli, aby se mohli nadechnout a pak jej ona začala dráždit. Přejížděla svým jazykem po jeho rtech a něžně je kousala. Věděl, že si chce hrát, a tak putoval svými rukami po jejím těle. Stisknul její ňadra a zamračil se nad tím, že cítí látku její halenky. Rozepnul knoflíček po knoflíčku a potom velmi pomalu sunul látky dolů, pryč z jejího těla. Ona se zasmála a zasunula ruce do jeho sametově hebkých vlasu a začala je vískat.
,,Nebyla by pohodlnější postel, lorde?" šeptla mu smyslně do ouška a táhle jej směr postel. Vzal ji do náruče a pomalu pokládal do peřin. Obdivoval její tělo a myslel si, že si Bůh s ní musel pořádně vyhrát. Začal ji laskat a ona mu vrněla. Líbilo se jí to, ale nelíbila se ji ta nečinnost. Povolila jej pod sebe, strhla z něj košili s příslibem, že mu koupí novou a začala si hrát s jeho hrudí. Obkročmo si na něj sedla a velmi pomalu mu rozepínala kalhoty a dívala se do jeho hladových očí. Hladových po ní. Když byly kalhoty rozeplé a i s trenkami dole, tak se přesunula níž a začala mu laskat jeho penis. S jeho přibývajícími steny jej dráždila ještě víc. Chvíli jej sála a chvíli zasypávala polibky. Dělalo jí radost, že se mu to líbí. Obkroužila jazykem špičku jeho penisu a potom jej vzala do pusy. Nesmírně se mu to líbilo a chtěl ji taky trochu podráždit. Přetočil si ji pod sebe a škodolibě se zasmál. Sundal jí sukni i s kalhotkami a začal ji prstem dráždit. Okamžitě začala vzdychat. Přitáhl si ji blíž, aby ji mohl zasypávat polibky, vnikl jí jazykem do úst, našel si ten její a začal si s ním hrát. Zároveň si hrál i s její pochvou. Byla tak horká a mokrá. Přímo lákala, ale chtěl si s ni ještě chvíli pohrát. Pomalinku si prolíbal cestičku od jejích rtů až jejímu lůnu. Zlíbal každičký milimetr její kůže až se dostal tam kde chtěl. Vyměnil prsty za svůj jazyk a ona jej odměnila hlasitým stenem. Házela sebou ze strany na stranu a mačkala přikrývku kolem sebe. Chtěla jej celého cítit v sobě a začala úpěnlivě prosit. To nemohl přeslechnout. Jeho erekce ho až skoro už bolela tou chtivostí, a tak jí splnil další přání. Posunul svou pánem mezi její nohy čímž jí je taky oddálil od sebe. Ona měla zavřené oči a když nad sebou ucítila stín, tak je otevřela. Měla je plné touhy a chtíče a to samé i on. Pohlédla mu do těch jeho nádherných očí plných vášně, které ji bezmezně milovali. Věděla co to znamená. Ptal se jestli skutečně může. Přitáhla si jeho obličej a vášnivě jej políbila. Pro něj to znamenalo ano. Opřel se na loktech a vnikl do ní svým penisem. Zaklonil hlavu a přivřel oči a ona se v zádech propla jako kočka. Začal do ní pronikat a ona provolávala jeho jméno. Pro jeho uši to bylo jako rajská hudba. Dala mu ruky na záda a snažila se je něžně hladit. Vzdychala mu do obličeje a i on jí. Začal rychleji a tvrději přirážet a ona mu šla svou pánví vstříc. Už dávno se jejich vzdychání nedalo říkat vzdychání, oba touhou už skoro křičeli. Oba cítili, že vrchol se bliží. Stačilo jen pár rychlých přírazů a zhroutili se na sebe v slastném orgasmu. Zrychleně dýchali a dívali se sobě do očí. Slova byla zbytečná. Po chvilce z ní svůj penis vysunul a překryl je kapnou. Lehli si na bok a on ji k době přitáhl, políbil ji na tepnu, jemně zkousl kůži a místečko znovu políbil a potom se odebrali do říše snů.
