Afrodita-Láska
Latinsky-Venuše
V řecké mytologii je bohyně lásky a krásy.
Tato bohyně se díky své kráse a kouzlům stala jednou z nejmocnějších bohyň, neodolali jí lidé ani bohové.
Byla manželkou boha Héfaista, avšak otcem jejích synů Foba, Deima a Eróta a dcery Harmonie byl bůh války Árés. S bohem obchodu a pocestných Hermem měla syna Hermafrodíta a s bohem moře Poseidónem další dva syny, Rhoda a Hérofila. Bohu vína Dionýsovi zplodila syna Priápa.
Legendy
Zrození Afrodity:Řečtí autoři se v Afroditině původu neshodují. Podle Homéra byla dcerou boha Dia a bohyně deště Dióny. Podle básníka Hésioda se zrodila z mořské pěny oplodněné genitáliemi boha nebe, Urana, které mu uřízl a do moře odhodil jeho syn Kronos.
Původ:Podle současných studií byla Afrodita pravděpodobně bohyně maloasijského původu, která se vyvinula ze syrsko-foinické bohyně Astarty, jež měla původ v asyrsko-babylónské bohyni lásky, Ištar. Řekové jí převzali už v období krétsko-mykénské civilizace přes ostrov Kypr a Kythéru, kde také byla nejvíce uctívána. Bohyni Afroditě zasvětili myrtu, růži, jablko, holubici, delfína, vlaštovku a lípu. Také jí bylo vystaveno mnoho chrámů po celém Řecku. Později se její kult také rozšířil do starověkého Říma, kde byla ztotožněna se staroitalskou bohyní jara, Venuší. Mezi její slavné římské chrámy patří například chrám Venuše Roditelky a chrám Venuše a Romy. Afroditin kult byl vytlačen křesťanstvím.
V antickém umění se stala snad nejčastěji zobrazovanou postavou, jak na mozaikách a vázových malbách, tak sochách a na reliéfech. Nejstarší reliéfní zobrazení Afrodity lze spatřit na tzv. Trůnu Ludovisi z roku 460 př. n. l., kde se vynořuje z mořské pěny.
Ares a Afrodita:
Afrodita byla Diem provdána za kulhavého boha ohně Héfaista. Héfaistos byl do Afrodity zamilovaný, ale jeho družka mu lásku neopětovala. Nemohla se smířit s manželovým vzhledem. Namísto toho trávila noci milostnými radovánkami s bohem války Áreem, mužem s pohlednou tváří a silným, statným a vypracovaným tělem.
Pokaždé, když Héfaistos opustil dům, odešla bohyně za milencem. Dlouho by je nikdo z ničeho nepodezíral, dokud je Hélios, bůh slunce, nespatřil v Áreově paláci přímo při činu. Okamžitě o tom informoval Héfaista, který si i přes ohromný vztek na svou milovanou ženu dokázal uchovat chladnou hlavu a vymyslel plán, jak milence přistihnout a obvinit je před všemi bohy.
Héfaistos ukoval nezničitelnou, avšak jemnou a hebkou síť, kterou potají připevnil na lože, ve kterých se spolu Afrodita a Áres milovali. Oznámil pak ženě, že odjíždí na ostrov Lémnos, kde rád trávil čas. Afrodita ihned do svého domu boha války pozvala. Héfaistos to moc dobře věděl a ve skutečnosti čekal na ráno, kdy se oba po noci plné rozkoše probudili a zjistili, že jsou uvěznění v síti.
Bůh kovář povolal všechny bohy ke spoutaným milencům a ukázal jim, jak mu je žena nevěrná. Po jejím otci Diovi (přinejmenším adoptivním) žádal, aby mu zaplatil tučné výkupné, jinak že bohyni nepropustí. Áreeovi dal stejnou nabídku. Zeus se Héfaistovi jen vysmál, ale Poseidon slíbil, že vše zaplatí. Při pohledu na nahou bohyni lásky se do ní totiž bezhlavě zamiloval. A ještě doufal v to, že Áres výkupné nezaplatí, aby si Afroditu mohl sám vzít za manželku, když se na ni manžel tak hněval.
Hermés, bůh pocestných a kupců, nad milenci prohlásil, že by mu nevadilo být pod třemi takovými sítěmi, jen kdyby měl Afroditu vedle sebe. Zcela tak situaci zesměšnil, takže byl Héfaistos nucen milence propustit, aniž by získal jediný peníz. A s Afroditou se taktéž nerozvedl, protože ji i přes její zálety stále miloval.
