Erínye-bohyně pomsty
Latinsky-Furie
Bohyně pomsty a kletby, služebnice boha podsvětí Háda a jeho manželky Persefony.
Vypadaly hrůzně – ohyzdný obličej, oči podlité krví, kolem nich kroutící se zmije. Místo prstů měly ostré drápy. Pobývaly v hrobech. Mívaly psí hlavu, opeřené tělo, netopýří křídla, v rukou kovem pobité metly nebo důtky a jejich oběti byly mučeny až k smrti. Většinou bývají uvedeny tři:
Alléktó – bohyně nesmiřitelného hněvu
Tísifoné – mstitelka vražd
Megaira – závist
Říká se jim také Lítice. Zrodily se prý z kapek krve Úrana, kterého Kronos zbavil moci a mužství. Podle jiných zdrojů však mohly být potomky Acherónta a bohyně Nyx. Považují se za síly starší než bohové z Olympu, proto ani jejich nadvládě nepodléhaly. Měly své zákony, podle nich nelítostně stíhaly vraždy, zejména mezi členy rodiny, pokoj nedaly ani křivopřísežníkům. Trestaly a pronásledovaly viníky hlavně tam, kde selhalo uplatnění zákonů lidských. Provinilce bez slitování štvaly z místa na místo a nedaly jim ani vydechnout.
Nejznámější obětí jejich pronásledování je Orestés, který zabil svou matku Klytaimnéstru. Erínye ho štvaly nelítostně, žádnou polehčující okolnost neuznávaly. Uklidnily se teprve po soudu, který nad Orestem vedla bohyně Athéna. Ta na Areopagu rozhodla o jeho osvobození. Erínyím slíbila i poskytla velké pocty, což je zklidnilo. V takovém rozpoložení se jim říkalo někdy Eumenidy (Laskavé či Blahovolné). I tak prý není radno nahlas vyslovovat jejich jméno.
Odraz v umění:Poněkud mírněji Erínye zobrazovali antičtí malíři a sochaři. Jejich podobizen se zachovalo poměrně málo, většinou na vázových malbách; nejznámější z nich, Erínye pronásledují Oresta, pochází asi z konce 5. stol. př. n.l. a je dnes ve Vatikánském muzeu.
Jejich latinské jméno počeštěně zní Fúrie a zachovalo se dodnes pro vzteklé, hádavé ženy.
